Energie dětem

Davídek trpí dyspraxií. Proto se už od malička choval jinak, než ostatní děti. Byl apatický, nejevil zájem o hru, ani o fyzické aktivity. Často i na rovném povrchu zakopl a upadl. Neřekne, co by rád dělal, v kolektivu se často nechá vést ostatními dětmi. Pokud je chlapec ve stresu, uklidňuje ho točení různými předměty nebo kousání oblečení. 



Davídek je oproti ostatním dětem velmi zvídavý, už ve svém věku ho zajímá zeměpis, přírodopis, anatomie člověka a další. Na druhou stranu má velký problém se sebeobsluhou, nedokáže se sám úplně obléci, obout, při stolování je často neobratný a jídlo je spíše pod stolem nebo na oblečení. Nemá zájem o malování a jiné aktivity, které vyžadují jemnou motoriku. 



Svůj hendikep si uvědomuje a těchto aktivit se proto straní. Na místo dětí vyhledává spíše dospělé. U fyzických aktivit se velmi rychle unaví. V hrubé motorice má větší nedostatky, které se projevují při cvičení a dalších aktivitách. Davídek má také problémy s pozorností, kterou udrží pouze krátkou dobu. Zároveň se dokáže soustředit pouze na jednu činnost. Zadá-li se mu více úkolů, je ve stresu a nedokáže je splnit.



Davídek je velmi emočně citlivý. Má rád cestování, přírodu a venkov. Měst se straní. A například období Vánoc bylo pro chlapce velmi náročné, byl roztržitý a neklidný. Davídek má v současnosti v MŠ specializovaného asistenta-pedagoga a dochází k psychologovi, který doporučil rodině absolvování ergoterapií. Proto navštěvují Centrum dětské ergoterapie, kde i dyspraxii potvrdili. 



Pro takto postižené děti je potřeba absolvovat tyto terapie pro zvládnutí soběstačnosti a nezávislosti ve vykonávání všedních denních, pracovních a volnočasových činností. Prosíme proto, dejte malému Davídkovi svou energii. Děkujeme všem, kdo se zapojí.

Mireček to měl těžké už v bříšku. Dlouhodobě vstřebával plodovou vodu místo krve. Trpěl tak silnou chudokrevností a jeho stav byl kritický. Na svět přišel ve 34. týdnu těhotenství císařským řezem. Stav pokračoval selháváním životně důležitých funkcí, krvácením do mozku a prognózy nebyly vůbec dobré. 



Po nějakém čase se vše začalo otáčet a stabilizovat. S maminkou doma pravidelně rehabilitoval podle Vojtovy metody i Bobath konceptu. Na své okolí se díval s úsměvem a začal dělat pokroky. Kolem 6. měsíce ho však dohnaly následky krvácení do mozku. Mireček při pohybu méně zapojoval pravou polovinu těla. Důvodem byla dětská mozková obrna a tzv. Westův syndrom. Jedná se o závažné epileptické onemocnění, jehož důsledkem je ve většině případech zpomalení až zastavení psychomotorického vývoje dítěte. 



Po neúspěšných pokusech léčby musel strávit tři týdny v nemocnici, kde se naštěstí lékařům podařilo epileptické záchvaty zastavit. Mirečkův vývoj však byl už značně opožděný. Proto s maminkou opět intenzivně rehabilitoval, začal s plaváním, hipoterapií, s léčebnými pobyty v Košumberku a v centru Hájek. V jeho jednom roce se ke všem problémům navíc přidal astigmatismu.



Celá rodina pak viděla jako velké vítězství první krůčky, které Mireček zvládl před svými 3. narozeninami. Chůze je sice stále nestabilní s častými pády, k lepší stabilitě mu pomáhají ortézy do bot a neustálý dohled. 



Míra momentálně říká jen slabiky, proto dochází na logopedii. Kvůli motorice pravé ruky chodí pravidelně na ergoterapii. A čeká ho ještě další léčebný pobyt v Klimkovicích, který mu opět pomůže ve stabilní chůzi. 


Rodiče by rádi Mirečkovi zakoupili speciální rehabilitační tříkolku Loped, protože šlapky se na ní během jízdy nepřetržitě pohybují. Může tak rehabilitovat nožičky celou dobu. Prosíme proto, dejte tomuto chlapci svou energii. Po získání 100 % celou pomoc zrealizujeme. Děkujeme!

Narození Adlétky bylo zcela v pořádku císařským řezem. Po probuzení maminky se celá rodina moc těšila, jak uvidí vytoužené miminko. Přišla jen paní doktorka, která oznámila, že Adlétce zjistili masivní krvácení do komor a musela být převezena do krajské nemocnice. Maminka za ní přijela hned druhý den, kdy následoval kolotoč operací s následným odsáváním mozkomíšního moku. 

Tělíčko holčičky bylo schopno tvorbu mozkomíšního moku samo regulovat až po dlouhých dvou měsících pobytu v nemocnici. Následně lékaři ještě diagnostikovali DMO, hypotonii a epilepsii.

S epilepsií to Adlétka zvládá prášky, s DMO a hypotonií pak pomáhají specializované rehabilitace, které jsou však pro rozpočet celé rodiny dost znatelná položka, tu si ne vždy mohou dovolit. Právě teď by holčička potřebovala absolvovat další dvoutýdenní intenzivní rehabilitace v Arcada Neuromedical centru.

Tento léčebný pobyt by mohl pomoci posunout holčičku ve vývoji kupředu. Adlétka se bohužel ve svém věku ještě sama neposadí, pravidelnou intenzivní rehabilitací by se toto mohlo zlepšit. Děkujeme všem, kdo dá holčičce svou energii!