Energie dětem

Marečkovi neřekne nikdo jinak, než Majďa. Hned po narození, kdy byl tento usměvavý chlapeček chvíli bez kyslíku, začal špatně dýchat, proto skončil v inkubátoru. Během pár hodin se jeho stav stále zhoršoval, a tak ho převezli na JIRP do Fakultní nemocnice v Ostravě. Tým lékařů bojoval o jeho život. Nakonec po úspěšném boji vyslovili diagnózu - pravostranná hemiparéza, paréza brachiálního plexu, hypotonie (velké svalové napětí), k tomu dětská mozková obrna, lehká psychomotorická retardace a absence řeči.
Pro rodiče to byl obrovský šok, protože nic nenasvědčovalo tomu, že si z porodnice neodvezou zcela zdravého chlapečka. Přesto se nevzdali. S Majďou neustále cvičili a rehabilitovali. Jeho stav se pomalu zlepšoval, a protože je Majďa velký bojovník, začal dělat pokroky.

Dneska už vidí a slyší, dokonce začal ve dvou letech i chodit, tomu by při narození lékaři vůbec nevěřili. A to díky cvičení Vojtovy metody, u které si s maminkou dost pobrečeli. Teď navštěvuje pravidelně fyzioterapeuty a ergoterapeuty, hipoterapii, canisterapii a často jezdí do lázní.

Majďu nejvíc trápí jeho pravá ručka. Má v ní přetrhané nervy a ty se už jen tak nespraví, nebude nikdy funkční. Proto se sám neoblékne, ani neumyje. Ale i tak to nevzdává, hodně cvičí a doufám, že mu pomůže ortézka. Taky ho trápí, že nemluví. Rodiče se s ním naučili znakovou řeč a snaží jakkoliv dorozumět.

Majďovi hodně pomáhá intenzivní cvičení, plavání, hipoterapie, lázně a také speciální logopedie. Na to všechno ale potřebuje rodina finance, které v tak náročném programu chybí. Dejte proto Majďovi svou energii. Pevně veříme, že Majďovi společně pomůžeme!

Šestiletá Lea a sedmiletý Honzík žijí v pětičlenné rodině s maminkou, tátou a nejstarším bráškou Matějem. Oba mají PAS – poruchu autistického spektra, nízko-funkční formu dětského autismu, těžkou mentální retardaci a Honzík ještě silné ADHD.

Péče o děti je velmi náročná. Kromě zajištění jejich bezpečí jde především o pomoc s jejich aktivitami, rozvojem sebeobsluhy, sociálních dovedností a komunikace. Z tohoto důvodu již od roku 2015 využívá Honzík specializovanou osobní asistenci v rozsahu cca 120 hodin měsíčně.

Když je přítomna asistentka, má maminka čas a prostor věnovat se ostatním dětem individuálně. Když je totiž s dětmi sama, je velká pravděpodobnost, že se něco stane, že děti neuhlídá, že se Honzíkův stav zhorší, že děti nebudou v pohodě, protože na ně nebude dost rukou. Honzík, Lea i citlivý Matěj, který těžce nese onemocnění sourozenců, potřebují alespoň dva plně bdělé dospělé s rychlými reakcemi a klidnou myslí a ohromnou dávkou trpělivosti. Proto Honzíkova asistentka je pomocí nejen Honzíkovi, ale podporou pro celou rodinu.

Kromě individuální péče napomáhá šetření sil a zklidňuje prostředí. Den s asistentkou probíhá různě, je buď přítomna v domácnosti a podporuje Honzíka ve všech činnostech od sebeobsluhy, jídla, hry, práce u stolečku, hry na zahradě nebo je doprovodem k lékaři, na plavání, na výlet, na nákup a za dalšími aktivitami. Její asistence se odvíjí od aktuálních potřeb Honzíka a jeho stavu.

Rodina je proto velmi vděčná za finanční pomoc, morální podporu a všech darů si velice váží. Potřebují však doplatit 25 000 Kč, kterou již v rodinném rozpočtu nezbývají. Proto prosíme naše návštěvníky, dejte dětem svou energii, ať děti brzy získají 100 %. Děkujeme, že se také zapojíte!

Honzíkovi bude 10 let. Po náročném a komplikovaném porodu museli lékaři Honzíka oživovat. Bohužel došlo k vážnému poškození mozku. Následky si Honzík nese celý život. Má těžkou formu dětské mozkové obrny, mikrocefálii, epilepsii, skoliózu a předčasnou pubertu.

Od svých tří let navštěvoval s rodiči Dětské rehabilitační centrum v Brně, kde pravidelně rehabilitovali a také tam plnil povinnou školní docházku. Od září navštěvuje základní speciální školu ve Znojmě. Je to škola, která plně poskytuje Honzíkovi veškeré potřebné služby a kde také může pravidelně rehabilitovat.

Všechna cvičení mu velmi pomáhají uvolnit celé tělo a dokonce od spastických stavů. Honzík se tak může lépe vyvíjet. Bohužel ale stále nemá vyhráno a stále tak je imobilní a odkázaný na péči druhé osoby.
Honzík sice nemluví, ale je velmi vnímavý a usměvavý. Dokáže dát najevo, co se mu líbí a co nelíbí. Pozná svoje blízké i kamarády, má rád společnost, zajímá se o vše kolem a moc rád jezdí do přírody.

Pro rodinu je to jako druhá práce na plný úvazek, někdy velmi časově náročná. Bohužel občas zasahuje i do velmi napjatého rodinného rozpočtu. Rodina by aktuálně potřebovala uhradit další rehabilitačního pobytu v Klimkovicích, který zdravotní pojišťovny neproplácejí. Proto prosíme návštěvníky našeho webu, dejte Honzíkovi svou energii. Po naplnění 100 % mu budeme moci pomoc poskytnout. Ze srdce děkujeme všem laskavým lidem.